Celospolečensky závažné otázky nejsou ani uznávány jako problémy. Natož aby byly řešeny

2019-10-15

Jakou cestu ušla česká demokracie od sametové revoluce? Na 30 let demokratického režimu a na 15 let v Evropské unii se zaměřila panelová diskuze, která proběhla v rámci Festivalu demokracie. Vystoupil na ní také Pavel Telička, bývalý vyjednavač vstupu Česka do EU a současný předseda hnutí Hlas. 

Spolu s Pavlem Teličkou vystoupili na debatě, která se uskutečnila v neděli 13. října na piazzettě Národního divadla, také socioložka a disidentka Jiřina Šiklová, ředitel výzkumné agentury STEM Martin Buchtík a Klára Plecitá, vedoucí oddělení Akademie věd ČR zaměřujícího se na hodnotové orientace ve společnosti. Během diskuze probírali s diváky cestu české demokracie od devadesátých let až po současnost.

Velkou pozornost věnovali účastníci překotnému vývoji devadesátých let. "Vedle toho, že jsme něco budovali, se již tehdy začaly objevovat určité tendence - já jim říkám české kotlinářství. Už tehdy jsme se obávali toho, co přichází zvnějšku, báli jsme se vnější konkurence," vysvětlil Telička, "byli jsme přecitlivělí na to, když nám někdo říkal, co musíme udělat, co je podmínkou vstupu do tehdejšího Evropského společenství." Už tehdy se podle Teličky vytvářel vnější nepřítel, někdo, kdo nám má diktovat podmínky nebo směr. 

Existuje něco dalšího, co v tomto období předsedu hnutí Hlas vyloženě zklamalo? "Zaprvé je to politická kultura. Už v této době jsme si zadělávali na to, čemu čelíme dnes. Zadruhé je to fakt, že některé tehdejší politické špičky zpochybňovaly význam transformace právního řádu. Význam, který má v demokratické společnosti právo a jeho vymahatelnost, nese důsledky této nečinnosti dodnes," odpověděl Telička. 

Dnešní problémy české politiky pak podle Teličky vychází do značné míry z toho, že jsme v devadesátých letech ztratili tehdejší ústavní činitele, politické špičky a kompetentní osoby. A to i znalostně. "Úroveň znalostí o současném dění, o EU, schopnost formulovat nějaké pozice na půdě EU a ty prosazovat je hrozně nízká," řekl, "v tomto směru je zázrak, že se podpora EU v republice stabilizovala a že naopak mírně roste. I přesto jakou máme politickou reprezentaci, s jakými politickými stanovisky, tak český národ stále vidí hodnoty, na kterých EU stojí."

A dá se tedy v současné době hovořit o krizi demokracie? "Myslím, že tady není krize demokracie, ale krize politiky. Nejsou řešeny skutečné problémy, málokdy najdeme nejen jasně formulovaný program nebo pojmenovaný problém.  A už vůbec u nich nevidíme řešení a schopnost toto řešení prosazovat," dodal Telička, "dnes vládnou politice průzkumy veřejného mínění. Často občan slyší jen floskule, které odpovídají tomu, co se politik domnívá, že zabere u voličů. Některé celospolečensky závažné problémy, jako jsou třeba klimatické změny, pak nejsou nejen řešeny, ale nejsou ani jako problém uznávány."