Telička o euru: Musíme zahájit skutečně seriózní debatu o pozitivech i rizicích. Argument o 'placení na Řecko' už neobstojí

2019-10-29

V rámci projektu Mladých diplomatů vyjíždí bývalý místopředseda Evropského parlamentu a předseda hnutí Hlas Pavel Telička do středních škol po celé České republice, aby se žáky diskutoval o fungování EU i o postavení Česka v rámci ní. Prvními zastávkami byly Beroun a Kladno. 

Jedním z témat, která dominovala na obou školách, bylo přijetí či nepřijetí eura. Od jednoho z žáků zazněly obavy, že by euro mohlo ohrozit českou ekonomiku. "Když se lidí ptám, tak mi málokdy dokážou odpovědět, jak konkrétně to tu ekonomiku postihne," reagoval Telička, "kloužeme jen po povrchu. Nejen politické elity poskytují poměrně málo informací. Je to mimo jiné také tím, že mnoho z nich k tomu nemá potřebnou erudovanost, odbornou vzdělanost."

To je podle Teličky problém současné české politiky, diskuze i informací z médií. "Můžeme vidět, že se zde svým způsobem uměle vyvolává obava z eura a pak se zkratkovitě nabízí jedno jediné východisko, tedy pouhé konstatování, že to může ohrozit Českou republiku," řekl, "nebo řeknou, že euro ne, protože je česká koruna skvělá. To se teď hodně používá, jak jsme skvělí, silní, ale ve skutečnosti se bojíme diskutovat i taková témata, jako je euro." 

Teličkův vztah k euru se vyvíjel v čase. Nicméně v době vyjednávání o přijetí do EU neměla Česká republika jinou možnost než akceptovat, že společnou evropskou měnu při splnění nutných podmínek přijme. Povinností každé kandidátské země totiž bylo převzetí celého právního řádu EU. "Proto Česká republika musela souhlasit se závazkem, že euro přijme. Nebyl to výsledek nějakého špatného vyjednávání, jak se někdy objevuje v diskuzích na sociálních sítích," upřesnil bývalý hlavní vyjednavač vstupu Česka do EU. 

Něco jiného by bylo, kdybychom byli členy EU a teprve se o vytvoření společné měny vyjednávalo. Tam byla možnost na vyjednávání trvalé výjimky. Proto se eurem neplatí ve Velké Británii a v Dánsku. Jediná země, která si tuto výjimku nevyjednala a stále se v ní eurem neplatí, je Švédsko. Později přistupující země již museli tuto podmínku přijmout.

Euro není podle Teličky jen o ekonomickém efektu, byť ten je samozřejmě nezanedbatelný. "Je to o celkové eurozóně, v níž se rozhodují i další věci, které pak mají dopad na nás. Když nemáme euro, tak nemáme vliv na další vývoj eurozóny. Jsme tudíž jen pasivním absorbentem toho, co z ní vychází. Země, které mají euro, mají bezesporu  v Unii větší váhu," vysvětlil Telička. 

V eurozóně nebylo vždy vše úplně ideální. Dostala se do krize především kvůli zadluženosti a celkové krizi v Řecku a na hraně to bylo i v některých dalších zemích. Něco nebylo pořádně připraveno a ne vše se dalo předvídat. Do eurozóny se braly i země, které na to nebyly ještě dostatečně zralé. Některé dokonce falšovaly své statistiky. "Po počátečním pozitivním vztahu k přijetí eura jsem byl v té době přesvědčený, že bychom do eurozóny neměli vstupovat, protože jsme na to také nebyli připraveni. Nic dobrého bychom jí nepřinesli stejně jako ona nám," uvedl Telička, "od té doby se ale dala eurozóna do pořádku, je podstatně lépe připravena zvládat krizové situace. Zároveň je v podstatně lepší kondici i ČR." 

"Já teď neříkám, že jsem pro okamžité zavedení eura. Jsem pro to, abychom se opravdu seriózně bavili o tom, co to znamená, jaká pozitiva to přinese, jaká rizika se s tím pojí a jak jim můžeme čelit. Postrádám seriózní diskuze, které by vedly k lepší informovanosti," řekl Telička, podle něhož má smysl euro zavést jak z ekonomických, tak politických důvodů, abychom měli vliv a byli u toho, až se bude integrace ještě více prohlubovat.