Mezitím přistávají u Ústavního soudu dvě další stížnosti na vládní opatření proti šíření koronaviru. Jednu z nich jednoznačně podporujeme, jelikož upozorňuje na opatření, které je pro nás neakceptovatelné, protože je nepřiměřené a nic neřešící. Je jím zákaz výjezdu z České republiky. Nevidíme v současné době dostatečně relevantní důvody k tomu, proč bychom nemohli vycestovat za předpokladu, že bychom přijali po návratu veškeré restrikce a náklady, které by se s tím pojili. Ostatně zákaz vycestovat vlastním občanům přijal minimální počet zemí. Jsme ve společnosti Ázerbájdžánu a Albánie, možná pár dalších zemí.
Zákaz vstupu cizinců kromě těch, kteří nemají v zemi přechodný nebo trvalý pobyt, přijalo mnoho států. Občané Česka však nemohou ani vycestovat, pokud nedostanou výjimku. Když dostane vláda otázku, kdy budou hranice znovu otevřené, neví si s tím rady, přitom o prodloužení stavu nouze žádá o 30 dní. Logicky nemůžeme nyní požadovat závazný termín, ale kritéria a parametry pro umožnění zrušení zákazu musejí být v demokratické společnosti samozřejmostí. Prymula nejdřív veřejnost vystrašil absolutně skandálním výrokem, že by mohly zůstat zavřené až dva roky. Nyní vláda radši krčí rameny a vyřizuje občanům, aby letos s letní dovolenou v zahraničí raději nepočítali. Výjimku tvoří některá optimističtější a uklidňující vyjádření p. Hamáčka.
Tady jde ale samozřejmě o mnohem víc než o zrušení letní dovolené. Kvůli uzavřeným hranicím kolabuje byznys, a to nejen cestovní kanceláře, které před sebou nemají příliš optimistické vyhlídky. A to mimo jiné i kvůli tomu, že jim není vláda schopna nic zaručit. Trpí samozřejmě také rodiny žijící v jiných státech, které nemají ponětí, kdy se budou opět moci setkat se svými blízkými. Životy a profese některých lidí mohou být velmi těžce i nezvratně zasaženy.
Omezování základních lidských práv a svobod v rámci nouzového stavu v Česku je enormní. A zákaz vycestovat patří mezi ta nejkontroverznější opatření, která byla přijata. Pro nás je absolutně neakceptovatelné, že není vláda schopna jakéhokoliv výhledu do budoucna, že není schopna firmám zaručit, kdy budou moci fungovat opět přeshraničně, že není schopná rodinám garantovat, kdy se budou moci opět sejít. Redukovat tuto problematiku jen na letní dovolené je naprosté nepochopení celého problému. Toto opatření má negativní ekonomické i sociální dopady, a to velmi dlouhodobé. Vyzýváme vládu, aby tento postoj přehodnotila dříve, než se otázkou bude zabývat Ústavní soud. Přivítáme jasný výhled, podmínky, kritéria. Jinými slovy, politicky zodpovědný a profesionální přístup odpovídající standardům členského státu EU.