Pojďte do toho s námi
Jsme vám sympatičtí a uvažujete o tom, že byste se stal/a naším členem nebo podporovatelem? Všechny důležité informace najdete v odkazu.
V České republice bylo dlouho dobrým zvykem popírat klimatickou změnu a stále dokola opakovat, že planeta je modrá, nikoli zelená. Planeta sice modrá je, ale bez zeleně na jejím povrchu se bohužel neobejdeme. Že se klima mění, vidíme v posledních letech velice jasně po celém světě. Hladiny moří stoupají, ledovcový povrch v Antarktidě ale i permafrost na Sibiři taje. Některé druhy zvířat i parazitů se rozšiřují i do oblastí, kde nikdy nežily, jiné vymírají.
Tyto a další proměny se ale začaly projevovat i v české přírodě, která byla vůči změně klimatu dlouho zdánlivě imunní. Krajina vysychá, letní měsíce jsou čím dál tím sušší, teplotní výkyvy častější a extrémnější a zeleně ubývá. V posledních měsících hýbe Českem kůrovcová kalamita, která mění tvář lesů a dává nám jasně najevo, že příroda nezůstane stejná. Kácení a vysazování stromů není novinkou, ale kalamity podobného rozsahu a čím dál tím problematičtější opětovné zalesnění krajiny by pro nás měly být varováním.
Životní prostředí se v posledních dvou letech konečně dostává do povědomí občanů i do programů politických stran. A to i v České republice. Nedělejme si však iluze, že by náhlé prozření politických špiček bylo motivováno pouze snahou zlepšit stav ovzduší či produkovat více zelené energie. Životní prostředí je dle průzkumů veřejného mínění jedním z absolutně nejdůležitějších témat a pro mladé voliče dokonce tématem číslo jedna. Politické strany jsou si toho vědomy a své programy tomu přizpůsobují, byť se ještě donedávna o klimatické změny ani vzdáleně nezajímaly.
Pro představitele Hlasu je životní prostředí prioritním tématem již řadu let – na evropské i národní úrovni. Jako poradkyně tehdejšího europoslance a současného předsedy hnutí Pavla Teličky jsem se životním prostředím zabývala po celých 5 let svojí práce v Evropském parlamentu a Telička byl jedním z prvních politiků v České republice vůbec, kteří použili termín „oběhová ekonomika“. Šetrné a efektivní nakládání se zdroji, posuzování dopadů jednotlivých politik na životní prostředí, omezení emisí škodlivých látek či lepší odpadové hospodářství pro nás bylo a nadále zůstává zásadní. Například v oblasti odpadového hospodářství jsme na evropské úrovni dosáhli naprosto konkrétních výsledků, které mají dopad na 500 milionů obyvatel EU.
I když premiér Andrej Babiš tvrdí opak, Česká republika na tom není, co se týče opatření pro ochranu životního prostředí, příliš dobře. I přes proklamace Babiše o opaku, Česko neplní ani závazky takzvané Pařížské dohody a na evropské úrovni blokuje pokusy o zavedení vyšších cílů pro energetickou účinnost, emisní limity či zelenější energii. Místo toho slibuje opatření pro udržení vody v krajině či vysazování stromů, která jsou sice důležitá, ale nestačí. Proti klimatickým změnám nelze přistupovat jako k odděleným problémům, je třeba hledat komplexní řešení. A na to žádná země sama nestačí.