Pojďte do toho s námi
Jsme vám sympatičtí a uvažujete o tom, že byste se stal/a naším členem nebo podporovatelem? Všechny důležité informace najdete v odkazu.
Jaká pozitiva summit přinesl?
Navzdory tomu, co bylo mnohými euroskeptiky téměř od samého propuknutí koronavirové pandemie předpokládáno, Evropská unie z krize vyšla politicky posílená. 27 členských států ukázalo, že s cílem (nejen) finančně pomoci členským zemím, jejich podnikům i samotným obyvatelům, je schopno najít poměrně rychle kompromis. Pětidenní jednání nejvyšších státních představitelů přichází ale, kromě dohody na budoucím sedmiletém rozpočtu a podobě fondu obnovy, především se záměrem využít krize k posílení globální konkurenceschopnosti unie, a to s pomocí reforem a dobře cílených, efektivních a finančně dostatečně vybavených programů pro 21. století.
Podnět k zefektivnění unie jako celku?
Čeští kritici hlubší integrace mezi členskými státy se zpochybňováním cesty společného zadlužení s cílem zajistit robustní pomoc evropské ekonomice příliš nečekali. Nejvíce byli slyšet ti, kteří zřídkakdy najdou pro unii pozitivní slova. Úspěšným summitem byli evidentně zaskočeni a snad i zklamáni. Jejich kritika je nicméně neopodstatněná, neboť společné mechanismy a podmínky na finančních trzích oproti jejich tvrzením nepovedou k individuálnímu zadlužení členských tátů v ještě vyšší míře. Nicméně ne vše, co z jednání vyplynulo, můžeme vnímat s uspokojením. Summit ukázal, že má-li být evropské uskupení jednotnější, na mezinárodním poli silnější a především efektivnější při řešení krizí a výzev, je třeba jej institucionálně zefektivnit. Princip jednomyslnosti v Evropské radě poskytující prostor pro krátkozraké parciální zájmy jednotlivých premiérů by měl ustoupit rozhodování kvalifikovanou většinou. V opačném případě hrozí prohloubení stavu „dvourychlostní Evropy“, který může vést k fragmentaci Unie. To rozhodně není v ani českém zájmu.
Jinak než řečí čísel!
Česká republika z budoucího sedmiletého rozpočtu EU získá 27 miliard eur, ze záchranného fondu obnovy pak může na dotacích čerpat až 8,7 miliardy eur a dalších 15,4 miliard eur si v rámci fondu vypůjčit. Premiér Babiš tyto horentní a těžce představitelné sumy hodnotí jako „jeden z nejlépe vyjednaných dárečků“. Summit ale překračuje na české politické scéně bohužel převládající kvantitativní stigma. Podstatnější než samotná částka je to, kam prostředky půjdou, jak efektivně a smysluplně budou nasměrovány a především jaký bude jejich konečný výsledek. Proto se spíše než na kupecké počty soustřeďme na otázky: Je Česká republika připravena finance čerpat? Má správně nastavené priority a absorpční kapacitu tak, aby podmínkám čerpání z fondu vyhověla? Jak rychle bude na čerpání připravena? Má v prioritních oblastech boje s klimatem a digitalizace vůbec nosné projekty? Podle premiéra má být základem pro čerpání dotací národní investiční plán, v němž se ale, stejně jako v pohledu vlády na fond obnovy, měří úspěch množstvím, nikoliv kvalitou a potřebností. Místo lpění na nesourodé změti mnohdy nefinancovatelných projektů je třeba připravit koncepci reformních programů, a to už pro roky 2021-2023, které jsou pro závazky klíčové. S přípravou jsme měli začít nejlépe včera. Přitom v zemi najdeme nemalé množství firem pracujících na projektech, které představují pokrok například v oblasti klimatu, digitalizace či nanotechnologií.
Proto upozorňujeme a vyzýváme: Využijme krize a společně transformujme zemi, její hospodářství a průmysl a namiřme si to do 21. století!