Erdogan dorazil 9.3. na jednání do Bruselu. Cílem z jeho strany bylo revidovat migrační smlouvu, na základně které Turecko nepouští migranty dál do EU přes hranici s Řeckem a naopak čerpá miliardovou finanční pomoc.
„Samotné jednání vedlo ke zmírnění napětí, ale co bude zítra, v tuto chvíli těžko předvídat. Erdogan je schopen velmi rychle měnit pozice a je o něm známo, že dokáže využívat situace,“ komentoval Pavel Telička.
Jakou vyjednávací pozici Turecko má a jedná se o vydírání?
„Samozřejmě Turecko má takovou pozici, jakou si stanovuje samo, ale je otázka, jakou pozici zastává a má EU. Já s obávám, že Evropská Unie projevuje jistou slabost navenek. Nedisponuje konzistentní a zformovanou zahraniční a bezpečnostní politikou a toho umí Turecko dobře zneužít. Ten migrační tlak na Turecko je nesporně těžko zvladatelný a počet migrantů představuje obrovskou zátěž bez ohledu na to, jakou finanční pomoc Turecko od unie dostává. My víme, že se na toto řešení nemůžeme dlouhodobě spoléhat. Každopádně se ale jedná o vydírání ze strany Turecka. Erdogan využívá rukojmí v podobě nebohých lidí a celkové situace jako nástroje v dosahování svých cílů ve vztahu k EU.“
A jak by měla do budoucna Evropská Unie podobné problémy řešit?
„Pokud chce EU zajistit svou vnější bezpečnost, musí disponovat sjednocenou zahraniční a bezpečnostní politikou a členské státy jí musí dát takovou politiku do rukou. Je to i signál pro naše politiky, kteří se neustále ohánějí suverenitou,“ shrnul situaci Pavel Telička.