Stanovy politického hnutí Hlas

1. Název politického hnutí je „HLAS“ (dále jen “hnutí”). Užívaná zkratka hnutí zní „Hlas“.
2. Hnutí vyvíjí svoji činnost na území České republiky v souladu se zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, v účinném znění.
3. Sídlem hnutí je Praha.

1. Název politického hnutí je „HLAS“ (dále jen “hnutí”). Užívaná zkratka hnutí zní „Hlas“.
2. Hnutí vyvíjí svoji činnost na území České republiky v souladu se zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, v účinném znění.
3. Sídlem hnutí je Praha.

1. Hnutí podporuje svobodu jednotlivce, právní stát, rozvoj a upevnění liberální demokracie v České republice a zasazuje se o dodržování lidských práv.
2. Hnutí usiluje o co nejvyšší a dlouhodobě udržitelnou kvalitu života občanů České republiky. Za tím účelem mimo jiné přispívá k rozvoji takového modelu tržního hospodářství, který umožňuje České republice obstát ve světové soutěži a jejím občanům se co nejvíce podílet na vytvářeném bohatství. Zohledňuje přitom poznatky a potřeby v oblasti životního prostředí a dalších, které kvalitu života významně ovlivňují.
3. Stálou modernizací ekonomického a sociálního modelu usiluje hnutí o vytváření podmínek pro odstranění současného rozdělení společnosti a o posilování její soudržnosti. Se stejným cílem hnutí podporuje věcnou veřejnou diskusi a odmítá projevy nenávisti a její šíření.
4. Členství v Evropské unii (EU) a Severoatlantické alianci (NATO) považuje hnutí za podmínku prosperity a bezpečnosti České republiky. Hnutí usiluje o silnou a konstruktivní roli České republiky v EU a NATO, jakož i OSN a dalších mezinárodních organizacích. Mezinárodni právo a mnohostranný přistup (multilateralismus) považuje hnutí za základní nástroje spravování mezinárodních záležitostí a řešení světových problémů.

1. Členství v hnutí je dobrovolné a je vázáno na osobu člena, je nepřevoditelné a nepřechází na právního nástupce.
2. Členem hnutí se může stát plně svéprávný občan České republiky starší 18 let, který nevykonává funkci neslučitelnou s členstvím v politické straně či hnutí, není členem žádné jiné politické strany ani hnutí, který se ztotožňuje s programovými cíli hnutí a hodlá se podílet na činnostech hnutí, a o jehož přijetí rozhodne předsednictvo.
3. Předsednictvo odmítne přihlášku žadatele o členství, pokud dojde k názoru, že přijetí žadatele za člena by bylo v rozporu se zákonem o sdružování v politických stranách a politických hnutích či těmito stanovami. Proti tomuto rozhodnutí se žadatel může odvolat k rozhodčímu a smírčímu výboru hnutí.
4. Není-li dále stanoveno jinak, členství v hnutí vzniká dnem, kdy předsednictvo rozhodne o přijetí žadatele na základě jeho písemného projevu vůle směřujícího ke vzniku členství v hnutí (dále jen „přihláška“).
5. Přihláška žadatele o členství musí obsahovat alespoň tyto údaje:
   • jméno a příjmení žadatele,
   • adresu bydliště žadatele,
   • důvod, pro který se žadatel chce stát členem,
   • rodné číslo,
   • telefonické a e-mailové spojení,
   • datum podání přihlášky,
   • vlastnoruční podpis žadatele,
   • poučení o zpracování osobních údajů.
6. Přihlášku podává žadatel krajskému výboru hnutí, který ji se svým vyjádřením a doporučením postoupí k rozhodnutí předsednictvu hnutí. V případě, že v kraji, do něhož spadá místo bydliště žadatele, není zřízena krajská organizace hnutí, podává žadatel přihlášku předsednictvu prostřednictvím hlavní kanceláře.
7. O přijetí žadatele o členství na základě jeho přihlášky rozhoduje předsednictvo na své nejbližší schůzi po dni přijetí přihlášky od krajského výboru nebo prostřednictvím hlavní kanceláře.
8. Členství v hnutí zaniká:
   • vystoupením z hnutí, čímž se pro účely těchto stanov rozumí písemný projev vůle člena směřující k zániku jeho členství. Není-li v tomto projevu vůle stanoveno jinak, zaniká členství dnem jeho doručení hnutí,
   • dnem přijetí do jiné politické strany či hnutí,
   • kandidaturou ve volbách za jinou politickou stranu či hnutí bez písemného souhlasu předsednictva hnutí,
   • vyloučením, a to pro hrubé nebo opakované méně závažné porušení povinností vyplývajících z těchto stanov či z obecně závazných právních předpisů, pro závažné poškození pověsti, dobrého jména a oprávněných zájmů hnutí,
   • úmrtím člena hnutí, a to dnem tohoto úmrtí,
   • zánikem hnutí.
9. Člen hnutí je oprávněn:
   • volit a být volen do orgánů hnutí,
   • účastnit se jednání sněmu hnutí a orgánů, do nichž byl zvolen, hlasovat na nich o projednávaných záležitostech, přednášet svá stanoviska a žádat vyjádření členů orgánů hnutí,
   • požadovat informace o činnostech hnutí,
   • seznámit se s rozpočtem hnutí,
   • účastnit se veřejných událostí pořádaných hnutím,
   • kandidovat za hnutí a navrhovat hnutí kandidáty pro volby.
10. Člen hnutí je povinen:
    • dle svých schopností a možností se přiměřeným způsobem podílet na činnostech hnutí,
    • respektovat rozhodnutí orgánů hnutí,
    • respektovat tyto stanovy, jiná pravidla a obyčeje hnutí,
    • hradit členské příspěvky ve výši a lhůtě určené předsednictvem hnutí,
    • plnit své závazky vůči hnutí, které převzal spolu s volenou funkcí, smlouvou nebo jednostranným příslibem,
    • sdělovat ke své osobě předsednictvu bez zbytečného odkladu změny údajů uvedených v přihlášce,
    • sdělovat předsednictvu všechny okolnosti, které by mohly mít vliv na jeho způsobilost být členem hnutí či které by mohly poškodit hnutí,
    • chránit pověst a dobré jméno hnutí,
    • chovat se k ostatním členům hnutí i všem ostatním osobám podle uznávaných etických norem s úctou a jako rovný k rovnému bez ohledu na rozdíly věku, vzdělání apod.

1. Každý, kdo se ztotožňuje s programovým směřováním hnutí a sdílí hnutím prosazované hodnoty a principy, ale zároveň nemá zájem o členství v hnutí, se může stát podporovatelem hnutí.
2. Podporovatel je oprávněn účastnit se veřejných aktivit hnutí, je informován o činnosti hnutí a může být pozván na jednání orgánů hnutí, nepříslušejí mu však práva vymezená v čl. III, odst. 9, ani povinnosti vymezené v čl. III, odst. 10.
3. Podporovatelé se mohou přihlásit vyplněním on-line či tištěného formuláře. Krajské organizace hnutí koordinují činnost místně příslušných podporovatelů.

1. Hnutí je organizováno ve třech úrovních:
   1. republiková,
   2. krajská,
   3. oblastní.
2. Orgány s republikovou působností jsou:
   1. celorepublikový sněm,
   2. výkonný výbor hnutí,
   3. předsednictvo hnutí,
   4. revizní komise,
   5. rozhodčí a smírčí výbor.
3. Základní organizační jednotkou hnutí jsou krajské organizace. Na krajské úrovni se utváří tyto orgány hnutí:
   1. krajský sněm,
   2. krajský výbor.
4. Oblastní sdružení jsou nejnižší organizační jednotkou hnutí. Geografickou působnost oblastního sdružení určuje krajský výbor, jehož rozhodnutí může přezkoumat předsednictvo. Orgánem oblastního sdružení je schůze členů oblastního sdružení.
5. Členství v revizní komisi, rozhodčím a smírčím výboru a předsednictvu je navzájem neslučitelné.

1. Není-li určitá pravomoc těmito stanovami či vnitřním předpisem hnutí svěřena jinému orgánu hnutí, náleží celorepublikovému sněmu hnutí.
2. Orgány hnutí rozhodují nadpoloviční většinou svých přítomných členů nebo delegátů, není-li v těchto stanovách, jednacím či volebním řadu příslušného orgánu stanoveno jinak.
3. Orgány hnutí jsou usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejich členů nebo delegátů, pokud tyto stanovy, jednací či volební řad příslušného orgánu nestanoví odlišně.
4. Není-li orgán schůze usnášeníschopný, může být jeho další jednaní svoláno nejdříve po deseti dnech.
5. Pozvánka na jednání orgánu je zaslána všem jeho členům nejpozději 5 dnů před jeho konáním předsedou orgánu formou e-mailové zprávy, případně písemně.
6. Termín voleb předsedů a místopředsedů na jakékoliv úrovni či kandidátů do zastupitelských sborů musí být oznámeny členům e-mailem, případně písemně, nejméně 14 dní před konáním těchto voleb.
7. Člen orgánu na vyšší úrovni má právo zúčastnit se jednání nižšího orgánu.
8. Jednací a volební řád pro jednání orgánů hnutí přijímá celorepublikový sněm hnutí.
9. Orgán hnutí musí osoba oprávněná k jeho svolání svolat vždy, když o to požádá nejméně jedna třetina osob oprávněných k účasti na jednání příslušného orgánu, pokud není dále stanoveno jinak.
10. Funkční období členů orgánů hnutí je tříleté, pokud tyto stanovy, jednací či volební řad příslušného orgánu nestanoví jinak.
11. Člena orgánu hnutí může odvolat ten orgán, který jej do funkce zvolil, a to stejnou většinou.
12. Členství v orgánech hnutí či funkce zaniká:
    • uplynutím funkčního období,
    • odstoupením z funkce učiněného vlastnoručně podepsaným písemným prohlášením o odstoupení z funkce člena orgánu, a to ke dni doručení odstoupení, nebo ke dni v něm uvedeném,
    • novou volbou člena orgánu,
    • odvoláním,
    • zánikem členství v hnutí.

1. Celorepublikový sněm hnutí (dále jen „sněm hnutí“) je nejvyšším orgánem hnutí.
2. Delegáty sněmu hnutí s hlasovacím právem jsou:
   1. všichni členové hnutí,
   2. členové Parlamentu a zastupitelé krajů zvolení za hnutí.
3. Pokud počet členů hnutí přesáhne 200, navrhne předsednictvo bezodkladně změnu stanov a klíč pro výběr delegátů, který bude respektovat proporční zastoupení členů hnutí v jednotlivých krajích. Návrh změn předloží k hlasování na nejbližším sněmu hnutí.
4. Účastníkem sněmu hnutí s hlasem poradním jsou:
   1. členové komisí a výborů zřízených hnutím, kteří nejsou členy hnutí,
   2. hlavní kanceláře hnutí.
5. Předsednictvo hnutí může rozhodnout o účasti dalších osob, sněm hnutí v případě pozvání takových osob rozhodne, přizná-li jim právo hlasovat.
6. Sněm hnutí svolává předseda hnutí podle potřeby, nejméně však jednou za dva roky. Předseda svolá sněm hnutí také na žádost nejméně jedné poloviny krajských sněmů anebo rozhodčího a smírčího výboru. Pokud předseda sněm hnutí nesvolá do jednoho měsíce od doručení žádosti, svolá jej pak bez prodlení předseda rozhodčího a smírčího výboru.
7. Jednání sněmu hnutí je zpravidla veřejné, sněm hnutí může ale usnesením určit, že celé jeho jednání či určitá jeho část budou neveřejné.
8. Předsednictvo hnutí připraví program sněmu hnutí.
9. Do působnosti sněmu hnutí patří
   • volba a odvolání předsedy hnutí, 1. místopředsedy hnutí a místopředsedů hnutí,
   • volba a odvolání členů revizní komise,
   • volba a odvolání členů rozhodčího a smírčího výboru,
   • schvalování politického a volebního programu,
   • schvalování rozpočtového výhledu hnutí,
   • schvalování změny stanov dvoutřetinovou většinou,
   • schvalování zprávy předsednictva o činnosti a hospodařeni hnutí,
   • schvalování jednacího řádu sněmu,
   • schvalování zprávy revizní komise,
   • schvalování zprávy rozhodčího a smírčího výboru,
   • schvalování jednacího a volebního řádu sněmu a dalších orgánů, případně jiných vnitřních předpisů hnutí.

1. Výkonný výbor hnutí (dále jen „výkonný výbor“) vzniká, pokud je ustanoveno alespoň sedm krajských organizací hnutí.
2. Výkonný výbor je složen ze členů předsednictva hnutí, předsedů krajských organizací hnutí, které v případě jejich nepřítomnosti zastupují místopředsedové krajských organizací.
3. Jednání výkonného výboru svolává podle potřeby předseda hnutí. Jeho jednání svolá též na žádost alespoň jedné třetiny oblastních sdružení či krajských výborů nebo krajských sněmů, a to do 15 dnů ode dne doručení žádosti; neučiní-li tak, bez prodlení jej svolá předseda rozhodčího a smírčího výboru.
4. S hlasem poradním se mohou zúčastnit jednání výkonného výboru tyto osoby:
   1. předseda rozhodčího a smírčího výboru,
   2. předseda revizní komise,
   3. další osoby, pokud budou pozvány předsedou hnutí nebo minimálně dvěma členy předsednictva hnutí.
5. Výkonný výbor
   • schvaluje kandidátku anebo jednotlivé kandidáty do voleb do Poslanecké sněmovny, do voleb do Senátu, do voleb do Evropského parlamentu a do krajských voleb; uvedené platí i pro koaliční formu volební účasti hnutí,
   • schvaluje kandidáty hnutí do vlády ČR a do dalších významných ústavních funkcí,
   • na návrh předsedy hnutí schvaluje odvolání členů vlády nominovaných za hnutí a nositele dalších významných ústavních funkcí nominovaných za hnutí,
   • schvaluje předvolební a povolební koalice na celostátní úrovni,
   • na návrh krajského výboru schvaluje předvolební a povolební koalice na krajské úrovni,
   • má právo po konzultaci s krajským výborem a dotčeným oblastním sdružením zasáhnout do kandidátní listiny pro komunální volby,
   • má právo po konzultaci s krajským výborem zasáhnout do kandidátní listiny pro krajské volby,
   • schvaluje statuty, jednací a volební řády a další vnitřní předpisy hnutí s výjimkou jednacího a volebního řádu sněmu hnutí,
   • schvaluje v rámci sněmem hnutí schválených zásad politický a volební program hnutí.

1. Předsednictvo hnutí (dále jen „předsednictvo“) je statutárním orgánem hnutí, jedná za něj navenek.
2. Předsednictvo plní působnost orgánů krajské organizace v krajích, kde nebyla ustavena krajská organizace.
3. Předsednictvo má pět členů: předsedu, 1. místopředsedu a tři místopředsedy. Funkční období předsednictva jsou 2 roky.
4. Za hnutí jedná samostatně předseda hnutí či kterýkoli z místopředsedů nebo předsednictvo společně. Podepisují se za hnutí tak, že svůj podpis připojí k názvu hnutí a označení své funkce. Jiní členové či zaměstnanci hnutí mohou za hnutí jednat v rozsahu určeném vnitřním předpisem hnutí či v rozsahu zmocnění členem předsednictva.
5. Předsednictvo samostatně rozhoduje o stanovení výše a lhůty pro platbu členských příspěvků, o přijetí a vyloučení člena hnutí a zajišťuje činnosti naplňující účel hnutí. Předsednictvo také připravuje a schvaluje rozpočet hnutí.
6. Předsednictvo:
   • jedná jménem hnutí,
   • připravuje podklady pro sněm hnutí,
   • zabezpečuje plnění usnesení sněmu hnutí,
   • schvaluje rozpočet hnutí a výroční finanční zprávu hnutí,
   • hospodaří s majetkem hnutí,
   • schvaluje ustavení nebo zrušení krajské nebo oblastní organizace hnutí,
   • předkládá sněmu hnutí zprávu o činnosti a hospodaření hnutí,
   • rozhoduje o zřízení odborných komisí na republikové úrovni a jmenuje předsedu příslušné komise,
   • rozhoduje o všech záležitostech celostátního významu, které nejsou stanovami vyhrazeny jinému orgánu hnutí.
7. Předsednictvo hnutí je voleno sněmem hnutí. Sněm hnutí volí odděleně předsedu hnutí, 1. místopředsedu hnutí a tři místopředsedy hnutí, a to prostou většinou hlasů.
8. Předsednictvo zasedá dle potřeby, nejméně však jednou za dva měsíce. Jednání předsednictva svolává předseda hnutí. Jeho jednání svolá též na žádost alespoň jedné třetiny členů předsednictva.

1. Krajská organizace hnutí (dále jen „krajská organizace“) je základní organizační jednotkou hnutí s obvodem působnosti na území kraje a s právem hospodaření na území kraje. Plní působnost oblastního sdružení v místech náležejícího do daného kraje, kde nedošlo k jeho ustavení.
2. Ustavení krajské organizace schvaluje předsednictvo.
3. V čele krajské organizace stojí předseda, který je zároveň předsedou krajského výboru.

1. Krajský sněm hnutí (dále jen „krajský sněm“) tvoří všichni členové s příslušností ke krajské organizaci, členové krajského zastupitelstva příslušného kraje a členové Poslanecké sněmovny nebo Parlamentu zvolení za hnutí v příslušném kraji.
2. Krajský sněm svolává dle potřeby krajský výbor, nejméně však jednou za dva roky. Jeho jednání svolá též na žádost předsednictva nebo na žádost alespoň poloviny oblastních sdružení v příslušném kraji, a to do měsíce ode dne doručení žádosti; neučiní-li tak, bez prodlení jej svolá předseda hnutí.
3. Krajský sněm
   • stanovuje počet členů krajského výboru, zejména s ohledem na počet oblastních sdružení v rámci kraje,
   • z řad členů hnutí volí a odvolává předsedu krajské organizace, nejvýše dva místopředsedy krajské organizace a členy krajského výboru do stanoveného počtu členů krajského výboru; jsou-li v kraji zřízena oblastní sdružení, může krajský sněm rozhodnout, že za členy krajského výboru nominují oblastní sdružení své zástupce, obvykle předsedy,
   • sestavuje a navrhuje předsednictvu kandidátní listinu do krajského zastupitelstva a Parlamentu ČR a schvaluje kandidáty hnutí do rady kraje; tuto pravomoc může krajský sněm delegovat usnesením na krajský výbor,
   • schvaluje předvolební a povolební koalice pro komunální volby v oblastech spadajících do příslušného kraje; tuto pravomoc může krajský sněm delegovat usnesením na krajský výbor,
   • schvaluje zprávu o činnosti a hospodaření krajské organizace,
   • může rozhodnout v jakékoli věci v působnosti krajské organizace.

1. Krajský výbor hnutí (dále jen „krajský výbor“) je výkonným orgánem krajské organizace, který koordinuje činnost oblastních sdružení na území příslušného kraje. Krajský výbor připravuje podklady pro jednání krajského sněmu a plní jeho usnesení.
2. Krajský výbor svolává předseda krajské organizace dle potřeby, nejméně však jednou za dva měsíce. Jeho jednání svolá též na žádost alespoň jedné třetiny oblastních sdružení, a to do 15 dnů ode dne doručení žádosti; neučiní-li tak, bez prodlení jej svolá předseda hnutí.
3. Jednání krajského výboru se mohou s hlasem poradním účastnit členové krajského zastupitelstva příslušného kraje a členové Poslanecké sněmovny nebo Senátu zvolení za hnutí v příslušném kraji.
4. Krajský výbor řídí činnost krajské organizace a vykonává právo hospodaření na území kraje dle schváleného rozpočtu. Předseda krajské organizace zpravidla předsedá schůzi krajského výboru a krajského sněmu a zabezpečuje přípravu podkladů pro jejich jednání, zabezpečuje plnění usnesení orgánů hnutí a jedná navenek za krajskou organizaci v rozsahu vymezeném vnitřními předpisy hnutí; jednáním může pověřit místopředsedu krajské organizace.
5. Krajský výbor může ve výjimečných případech změnit pořadí kandidátky do místních zastupitelských sborů sestavené oblastními sdruženími; v případě, kdy toto rozhodnutí není akceptováno oblastním sdružením, rozhodne s konečnou platností bez prodlení předsednictvo.
6. Krajský výbor přijímá přihlášky k členství v hnutí, které spolu se svým vyjádřením a doporučením postupuje k rozhodnutí předsednictvu hnutí.

1. Oblastní sdružení hnutí (dále jen „oblastní sdružení“) je organizační jednotkou hnutí, jež působí zpravidla na území správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo městské části a sdružuje všechny členy hnutí s trvalým pobytem v daném území. Členem oblastního sdružení může být i člen hnutí, jenž nemá trvalý pobyt v obvodu oblastního sdružení, avšak prokáže opodstatněný zájem na zařazení do oblastního sdružení.
2. Oblastní sdružení tvoří nejméně tři členové hnutí.
3. Oblastní sdružení je součástí příslušné krajské organizace. Ustavení oblastního sdružení podléhá schválení krajské organizace a předsednictva hnutí. Předsednictvo může v odůvodněných případech a ze závažných důvodů rozpustit oblastní sdružení.
4. Oblastní sdružení volí ze svého středu předsedu a nejvýše dva místopředsedy, kteří reprezentují oblastní sdružení. Oblastní sdružení se schází na svých pravidelných schůzích.
5. Oblastní sdružení zejména
   • volí a odvolává předsedu a nejvýše dva místopředsedy sdružení,
   • navrhuje kandidáty do funkcí na vyšší úrovni v hnutí a v zastupitelských sborech,
   • sestavuje kandidátku do obecních zastupitelstev, městských zastupitelstev či zastupitelstev městských částí v obvodu oblastního sdružení,
   • navrhuje krajskému sněmu předvolební a povolební koalice pro komunální volby v dané oblasti,
   • může rozhodnout v jakékoli věci v působnosti oblastního sdružení.
6. Schůzi členů oblastního sdružení svolává podle potřeby předseda oblastního sdružení, obvykle však jednou za dva měsíce. Schůze je předsedou oblastního sdružení svolána také na žádost předsednictva, krajského výboru nebo alespoň jedné třetiny členů oblastního sdružení.
7. Předseda oblastního sdružení předsedá schůzím oblastního sdružení a zabezpečuje přípravu podkladů pro jednání schůzí, zabezpečuje plnění usnesení orgánů hnutí a jedná navenek za oblastní sdružení v rozsahu vymezeném vnitřními předpisy hnutí; jednáním může pověřit místopředsedu oblastního sdružení.

1. Revizní komise je kontrolním a revizním organem hnutí, který je volen sněmem hnutí.
2. Revizní komise má 3 členy. Revizní komise volí ze svého středu svého předsedu.
3. Předseda revizní komise svolává a řídí jeho zasedáni. Předseda revizní komise je povinen nejméně jednou za dva roky předložit sněmu hnutí zprávu revizní komise.
4. Revizní komise se schází dle potřeby, nejméně však jednou za šest měsíců.
5. Revizní komise je oprávněna a povinna:
   • kontrolovat hospodaření hnutí a pravidelně, nejméně jednou za dva roky o této své činnosti sepsat zprávu o hospodaření hnutí a tuto předložit sněmu hnutí,
   • informovat předsednictvo hnutí o závěrech prováděných kontrol.
6. Všechny orgány i všichni členové hnutí jsou povinni poskytovat revizní komisi potřebnou součinnost.

1. Rozhodčí a smírčí výbor je orgánem hnutí příslušným k rozhodování sporů mezi orgány hnutí nebo členy. Rozhodčí a smírčí výbor má 3 členy.
2. Rozhodčí a smírčí výbor volí ze svých členů předsedu. Předseda svolává rozhodčí a smírčí výbor dle potřeby, nejméně však jednou za šest měsíců. Předseda je povinen předložit nejméně jednou za dva roky zprávu rozhodčího a smírčího výboru sněmu hnutí.
3. Rozhodčí a smírčí výbor je oprávněný závazně vykládat tyto stanovy. Dále rozhoduje o stížnostech členů hnutí.
4. Všechny orgány i všichni členové hnutí jsou povinni respektovat rozhodnutí rozhodčího a smírčího výboru a poskytovat mu potřebnou součinnost.

1. Hlavní kancelář hnutí (dále jen „hlavní kancelář“) poskytuje veškerý servis celostátním orgánům hnutí, koordinuje činnost krajských organizací, eviduje seznam členů hnutí a podporovatelů hnutí, seznam oblastních sdružení a organizuje a kontroluje výběr členských příspěvků členů hnutí.
2. Manažera hlavní kanceláře hnutí jmenuje a odvolává předsednictvo. Manažer hlavní kanceláře hnutí
   • řídí činnost hlavní kanceláře hnutí,
   • vystupuje jménem hnutí v pracovněprávních vztazích,
   • jedná jménem hnutí v majetkových, hospodářských a pracovněprávních vztazích v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy,
   • navrhuje předsednictvu ke schválení organizační řád hlavní kanceláře hnutí,
   • zabezpečuje realizaci usnesení předsednictva a dalších orgánů hnutí,
   • má právo kontrolovat plnění usnesení celostátních orgánů hnutí na nižších úrovních,
   • plní další úkoly určené předsednictvem.

1. Hnutí je samostatnou právnickou osobou, která za své závazky zodpovídá svým majetkem.
2. Hnutí hospodaří s finančními prostředky na základě rozpočtu schváleného vždy pro celý kalendářní rok předsednictvem hnutí.
3. Za přípravu rozpočtu je odpovědné předsednictvo hnutí.
4. Rozpočet hnutí má být vyrovnaný nebo přebytkový, pouze výjimečně, je-li zajištěno financováni schodku, může být rozpočet deficitní.
5. Hospodaření hnutí musí být vždy v souladu se zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, v účinném znění, a s dalšími právními předpisy.
6. Majetkový zůstatek, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení hnutí, bude věnován obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni o. p. s., Šafaříkova 635/24 120 00, Praha 2, IČ: 25755277.

V Praze dne 9. listopadu 2019